Mrkněte na e-knihy, které jsem napsal. Kupte si je za DOBROVOLNOU CENU

středa 14. září 2016

Jaký národ, taková vláda

               Hádky, překřikování, absurdita? Místo, které žije vlastním životem, kde si každý dělá, co chce a chodí, jak chce? Možná vhodný popis pro kteroukoliv hospodu, kde se rodí často zbytečné debaty nevedoucí nikam - to mluvím z vlastní zkušenosti, protože hospodská moudra mám rád. Vždyť jich sám takových "nevěcných" dost vypouštím.
                Ale já v prvních řádcích o hospodě nemluvím. Na tohle všechno pohlížím, když jakýmsi omylem sklouznu se svou pozorností na náš parlament. Smutné je, že tito “vyvolení” jsou ve své podstatě nejmocnějšími lidmi v zemi, kteří mají opravdové nástroje změnit chod naší ekonomiky k lepšímu. Účty zadlužování hovoří o tom, že dotyční asi nejsou lidmi na svém místě. Jsem docela zklamán tím, jak málo stačí k tomu, abychom dostávali k moci ty samé politické subjekty (a vlastně proč vůbec musíme tlačit do vlády politické strany a ne jedince?), které často opevňují svou moc tím, že si na důležité funkce dosadí své kamarády, kteří znají kostry v jejich skříních. Když výsledky hospodaření těchto pánů a dam hodíme na fiktivní účtenku a podškrábneme, zjistíme, že vlastně žijeme na dluh - ústavičně a pořád.
                Neustálý populismus a rady veřejnosti, aby se chovali tak či onak, mi jen hází do obličeje tuhle frázi: "Občané, my budeme pít víno, Vy zůstaňte o vodě." Však oni zase před volbami přijdou, naslibují možné i nemožné a my zase poslechneme a ten mandát jim zase podsuneme na stříbrném, nebo vlastně zlatém podnose. Pravda je ale jedna, co nám vládne, to si tam posíláme my sami. Jaký národ, taková vláda... Kritizování a hodnocení si necháme k pivu...