Panická ataka – tělo varuje, mozek vystraší

 Návaly horka ale i chladu, třes rukou, svírající bušení srdce, zrychlené dýchání a mnoho dalších nepříjemných symptomů, které provázejí panickou ataku spojenou s úzkostnou poruchou. Poznáváte některé z těchto příznaků? Podle informací z různých zdrojů na sebe panická ataka může vzít celé desítky podob – a mnohdy vypadají ty ataky jinak, jak jsem se už i na vlastní kůži několikrát přesvědčil – ke své vlastní nelibosti, samozřejmě. Není proto divu, že postižení nejednou končí v sanitce s podezřením na infarkt, mrtvici nebo prapodivný kolaps. Sám jsem to několikrát zažil, ale výsledek byl vždycky stejný: “Nic vám není.” 

Život s úzkostnou poruchou

Časné ráno 24. února 2022 bylo pro mne zcela jistě tím nejhorším ránem v mém životě. Mou přítelkyni – Ukrajinku – vzbudil telefon od jejího mladšího bratra, že v ukrajinské metropoli jsou slyšet mohutné výbuchy. “Začali střílet,” dozvěděli jsme se. Netrvalo víc jak pár vteřin, abychom pochopili, že jsme se probudili do války. Ano, žijeme v České republice, v bezpečí, ačkoliv si tento luxus mnoho lidí u nás ani neuvědomuje, nicméně pro naši rodinu a kamarády tam tím dnem začal doslova boj o přežití. Mimochodem 24. února mám svátek, a já si nikdy nemyslel, že budu po zbytek toho dne s nechutí přijímat smsky s přáním všeho nejlepšího, když mé pocity byly od pozitivních myšlenek na hony vzdálené.

Učit se jazyky, učit se cokoliv, to je investice do SEBE samotného. Investice, která se vrátí

Když jsem zhruba v osmnácti letech cestoval do Irska za svým bratrem, který tam žil, a který mi poslal letenku, abych ho navštívil, neuměl jsem Anglicky ani pípnout. Představte si ten zážitek, neumíte řeč, poprvé cestujete letadlem, a k tomu všemu letíte ještě sám. Byl jsem jako Alenka v říši Irů.

Novinky které vás rozpláčou

Předražené školství

Vášnivá ekonomická debata se v pátek večer odehrála v restauraci Na obecní v Dolní Lhotě nedaleko Horní Lhoty – případně v kterékoliv jiné hospodě v Česku. Na tradičním každodenním fóru předních zdejších odborníků se řešilo například české členství v EU i NATO, postoj Dolní Lhoty k Tibetu, avšak největší shoda ze všech témat panovala na možné reformě školství, jež by zahrnovala celkové zrušení všech vzdělávacích institucí a převedení všech učitelů do zemědělství a do fabrik, kde momentálně chybí lidi.

„Školy jsou k ničemu, učitelům se furt přidává, přitom mají pořád volno. Podívejte se na mně,“ poukázal pravidelný návštěvník zdejších diskusí, který právě dopil své patnácté pivo. „Já do školy chodil jenom v zimě, páč tam bylo teplo, a kde jsem to dotáhl. Naučila mne vysoká škola života. Zrušil bych to všechno, pak budou peníze,“ dodal poté Miroslav Namol.

Pravdou však zůstává, že školství je výraznou položkou na straně výdajů státu a jeho úplné zrušení by přineslo potřebné miliardy do rozpočtu, navíc by se už nikdy nemusely řešit platy učitelů a rekonstrukce škol. Je s podivem, že s tímto návrhem ještě nepřišla sama vláda.

Školství brzy přejde do režimu Game Over 

 

Zdravotnictví by mohl nahradit Google

Zcela obdobně logické – tedy jako zbytečnost, by se mohla zdát potřeba zdravotnictví. Většina lidí si své nemoci může jednoduše zjistit na vyhledávači Google, a tudíž každý si může snadno ověřit, že pokud kýchne, tak velice pravděpodobně trpí rakovinou, nebo má tumor, a tím pádem není nutné chodit k obvodnímu lékaři, kterých je nedostatek.

„Podle našich průzkůmů jsou lidé jen simulanti a ve skutečnosti si s velkým množstvím nemocí poradí imunitní systém, a na to, na co je vrozená ochrana vašeho organismu krátká, tak tam nemá smysl do toho člověka vrážet drahé léky. Nakonec umrtnost každého zdravotnictví, i toho sebelepšího, je sto procent, takže tímto postupem se standard a efektivita péče nijak nezhorší,“ obhajuje reformu zdravotnictví, tzv. Lex exitus náměstek Ministerstva zdravotnictví Evžen Paralen.

Podle Paralena se musí ministerstvo zaměřit na dlouhodobější cíle, mezi které léčba lidí, kteří stejně jednou umřou, rozhodně nepatří.

S navrhovaným postupem souhlasí i Vratislav Ibalgin z farmaceutické aliance Léky i čipy z Asie, podle kterého by se přechodem od lékařů ke Googlu mohl vyřešit i problém s nedostatkem léčiv v Evropské unii. Pokud se nebudou předepisovat léčiva, nemůže jich být logicky nedostatek. Nemůžete mít něčeho nedostatek, když to něco nepoužíváte.

 

Pacienti čekájící na Wi-Fi připojení, aby si mohli na internetu vyhledat svou diagnózu

 

Všechny neziskovky pryč

Mnozí odvážní politici, kteří proti neziskovkám navzdory nedemokratickému režimu v ČR dlouze a hlasitě bojovali – zcela neohroženě, budou snad konečně ve své odvážné iniciativě vyslyšeni. Neziskové organizace, které, jak všichni víme, jen vysávají státní kasu, by se mohly poroučet a jejich penězovody snad budou navždy přerušeny. Konečně se snad tedy dočkáme uzavření neziskových organizací, jako jsou například dobrovolní hasiči či horská služba. Výjimkou by měla být pouze jedna z neziskovek – jen náhodou ta největší, a sice fotbalový svaz. Fotbal je totiž nedílnou součástí kulturního vyžití všech hospod, a tak by měl být zachován.

Stát konečně začne šetřit. Hasiči ať si hasí třeba bundami

 

Ronaldo míří do Baníku

U fotbalu ještě chvíli zůstaneme. Podle zdroje blízkého ostravskému Baníku, pana Vítězslava Lháře, je přestup slavné portugalské legendy do Ostravy jen věc několikamála formalit a doladění některých parametrů. Cristiano Ronaldo, zatím ještě hráč Manchesteru United, je v Anglii údajně velmi nespokojen, neboť klub nehraje Ligu mistrů, což hvězda údajně v několika nocích proplakala do polštáře. Baník prý může hráči poskytnout veškeré potřebné zázemí, například nejlepší fanouškovskou základnu v Česku, či přímé vlakové spojení do Frýdku-Místku. Navíc by si Ronaldo konečně mohl zahrát proti týmům, jako je třeba Karviná nebo Jablonec.

Jediným technický zádrhelem by však mohl být požadovaný plat famózního fotbalisty, který se rovná rozpočtu klubu na několik stovek let dopředu. Pomoci by ale mohl Dopravní podnik města Ostravy, který nabídl, že by Ronaldův plat mohl sponzorovat z prodeje jízdenek. Podle posledních propočtů by tak nově celodenní lístek na MHD v Ostravě mohl stát přibližně půl milionu korun. Důchodcovská jízdenka by ale mohla vyjít jen lehce nad dvě stě tisíc. Odměnou nám však bude Ronaldo v České lize, kterou si chce zahrát jistě každý hráč, který to má v hlavě v pořádku.

Baník již brzy oznámí velký přestup

 

Státní pokladna poprvé poputuje na kultovní výstavu po Česku

Nebývá to zvykem, ovšem Ministerstvo dluhu (dříve Ministerstvo financí) na svém pátečním zasedání rozhodlo, že umožní občanům České republiky živě nahlédnout do státní kasy, a to i s kompletním rozpočtem na celý příští rok. Výhodou státního rozpočtu je ten, že se vejde do běžné kšiltovky. Bohužel po krizových letech 1993 – 2022 už ani necinká – zmizely už i poslední drobné.

Na státní rozpočet jsme se zeptali ministra financí, respektive dluhu, Zbyňka Stanjury. „Jaký rozpočet? Koho jste potkali, co vám to nalhali? Stát žádné peníze nemá, jen ty, které si půjčí. V posledních letech se nám ale zadlužování České republiky daří snižovat, ne však proto, že bychom lépe hospodařili, to pane Bože vůbec ne. Zadlužení se snížilo proto, že už nám nikdo nechce půjčit,“ pyšnil se ministr, který mimo mikrofon potvrdil, že Česku už, na rozdíl od minulých let, nechce půjčit ani Home Credit.

Úředník z ministerstva financí zahájil výstavu státního rozpočtu

 

Pohled do budoucna přináší diplomatický střet s Chorvatskem

I když současnost vypadá tak nějak všelijak, nebo spíše úplně beznadějně, podle známého věštce Jiřího Rumburaka ne všechno bude tak černé, jak se na první pohled zdá. Samozřejmě jiskření na mezinárodní scéně bude i nadále pokračovat. Už za dva roky údajně vypukne diplomatická šarvátka mezi Českou republikou a Chorvatskem. Důvod? Češi už nebudou jezdit na dovolenou na Jadran, což zcela paralyzuje chorvatskou ekonomiku a zejména tamní pivovarský průmysl, který nebude mít komu vyrábět. Naše sandále a ponožky, a také vůni řízků mezi dvěma chleby budeme my Češi ve vší parádě předvádět u vlastního moře v Královci, který nám daruje za pomoc Ukrajině prezident Volodymyr Zelenskyj, který se chystá reformovat i další osvobozené oblasti, které okupoval Kreml. Zelenskyj by rád reformoval například Moskevskou i Rostvoskou oblast (dříve patřilo Rusku, pozn. red.). Ukrajina se, jakožto nový majitel Sibiře, stane největším dovozcem plynu do Evropy. O detailech se však bude teprve mluvit na půdě Evropské unie, které v té době z členských států bude předsedat právě Kyjev.

Na sportovní scéně například v roce 2033 naopak nečeká nic nepředvídatelného, nebo něco, co by v dnešním pohledu mohlo nějakým způsobem překvapit. Jaromír Jágr vstřelí rozhodující gól sedmého zápasu Stanley cupu a v dresu tučňáků z Pitsburghu si navlékne na prst další prten za tuto slavnou trofej. V české lize bude samozřejmě dominovat Baník, který vyhraje svůj sedmý titul v řadě, avšak ve finále Ligy mistrů opět propadne s Barcelonou, a tak v Ostravě budou sezónu (i přes výhru národního poháru) hodnotit jako neúspěšnou. Derby Sparta – Slávia bude ozdobou druhé ligy a česká ekonomika se konečně zvedne na úroveň Konga.

Ve společnosti ale čekáme napětí, zejména pak prodavačky z Kauflandu si opět budou stěžovat, že neví co s penězi. Na příliš vysoké platy a skvělý životní standard budou v roce 2042 upozorňovat i odbory, které budou poukazovat na to, že není normální, aby každý Čech vlastnil dva byty a tři Porsche, a že vlastně není za co demonstrovat. Tou dobou je však už nikdo nebude poslouchat, protože Jaromír Jágr ukončí hráčskou kariéru v NHL, do které jej v roce 2025 jako prvního hráče v historii už podruhé v životě daftují. Jaromír Jágr bude jen trochu zklamaný, protože Gretzkyho v historické tabulce překoná o pouhý jeden bod.

Co se týče obsazení politické scény, tak tam nás žádné změny, ani po roce 2056 nečekají. Budou tam pořád stejné tváře – jen v jiných barvách, tedy stranách.

Ukrajinská mapa – oficiálně ještě nebyla aktualizována o území Ruska, které osvobodila (tj. bývalé Rusko)

 

Článek se nezakládá na pravdě, lžu si, o čem se mi zachce lhát.

Jdou tam, odkud druzí utíkají. Riskovat život pro druhé je podstata jejich práce. Rozhovor s ppor. Alešem Kupským, velitelem hasičského sboru Brno-Líšeň.

V České republice byli hasiči vždy vnímání s respektem a uznáním. Jejich fungování závisí na dostatku lidských kapacit z mnoha profesí. Lidí však mají u hasičských sborů nedostatek, a to zejména kvůli nárokům na uchazeče. Hasiči potřebují nejen fyzicky a psychicky odolné jedince, potřebují také týmové hráče.

Rozhovor s ppor. Alešem Kupským navíc zdůrazňuje, jak by každý z nás mohl hasičům usnadnit jejich práci, na které může jednou záviset vaše přežití...

 

 

NASA by si v Česku ani neškrtla

 Zatímco Spojené státy americké si jen hrají a věnují se zcela primitivním věcem – například přistání člověka na Měsíci či stavbě dlouhodobé základny na jeho povrchu, Česká republika řeší daleko obtížnější a hůře realizovatelné cíle – například Praha by ráda postavila dva kilometry dlouhý chodník. Brno by rádo kolonizovalo pole na předměstí, kde by chtělo postavit několik nových bytů!

Největší překážku má za sebou - dostal zelenou od úřadů - od všech třiceti

Je to k smíchu? Kde že. Všichni víme, že postavit chodník nebo pár bytů není tak těžké, jak se může zdát. K chodníku stačí trocha betonu, k baráku zase několik cihel. Úplně jinou dimenzí však zůstává stavební povolení, jehož získání je na úrovni ne kolonizace Měsíce, ale spíše se rovná letu do jiné galaxie. „Ať si zkusí NASA získat v Česku stavební povolení třeba na dětské pískoviště! To jim najednou bude těch všelijakých EXPERTŮ málo,“ je přesvědčen Aleš Naštvaný z Neratovic.

Šikovné české ručičky mají při stavbě problémy jen s formuláři

„Nesmysl!“ brání špatnou pověst českých stavebních zákonů tiskový mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Pavel Nestavím. „Dětské pískoviště v Česku postavíte rychle. Prakticky hned, jak na něj dostanete povolení. To zpravidla máte do deseti let,“ dodává. Když jsme se jej zeptali, zda není deset let příliš, logickým argumentem tento dotaz zodpověděl a nás svou chytrostí jasně uzemnil. „Podívejte se, když chcete něco stavět, musíte mít jasný plán, co s tou stavbou budete dělat. Dáváme vám dostatek času na přemýšlení o smyslu vašeho kroku! Buďte za ten čas vděční!“

Po přistání na Měsíci by Američané rádi letěli na Mars. Na razítko od českých úředníků si ale ještě nevěří

Ačkoliv takoví Američané si krátili čas nesmyslným hopsáním po půdě Měsíce a na realizaci tohoto cíle vypotřebovali celé desetiletí, Češi usilovně pracovali na dokončení dálnice D1. Jeden z úseků by mohl být hotov už po šedesáti letech od zahájení jeho stavby. Jsou snad Američané ještě na Měsíci? Nejsou! Byli tam jen pár hodin, zatímco my máme silnice pořád. V tom je jasně vidět, kdo je lepší a kdo přemýšlí prozíravěji. A kolonizace Marsu nás může nechat naprosto v klidu. My totiž míříme ještě dál – chceme dálnici až do Vídně, tedy propojit naši dálnici s tou rakouskou, která končí hned u českých hranic.

Podobně dopadli také staří Egypťané. Před pár tisíci lety chtěli na území ČR postavit několik pyramid. Kameny z Nilu byly již ve střední Evropě. Vše se ale zastavilo na stavebním povolení. Údajně už ale starým (teď už mladým) Egypťanům schází pouze šestnáct razítek českých úřadů. Pyramidy by mohly být hotové zhruba ve stejný čas jako tréninkový stadion pro Sáblikovou, tedy už za 386 let.

 

Článek je vylhaný a ironický

Alkoholový vlak nám uniká, varují přední čeští pijáci

A není to jen fráze, která má pouze vyděsit. Na tom se ostatně shodnou šéfové pivovarů i ministr pro místní rozvoj alkoholismu Jan Vypil, podle nějž čeští rodiče dělají zásadní chybu – neučí své děti od malička pít.

Uznávaný český alkoholik hodnotí své dosavadní úspěchy