Sonic the Hedgehog 2 – Příběh hry, která položila základy hrám s ježkem Sonicem, část 2.

V minulém článku jsme si napsali poměrně dost věcí o hře Sonic the Hedgehog 2, která byla vydána v roce 1992 pro Segácké konzole Sega Megadrive – respektive Genesis, jak Sega tuto konzoli pro prevenci možných problémů s obchodní značkou Megadrive pojmenovala v Americe. Sonic the Hedgehog 2 není po stránce prodejnosti nejúspěšnější hra, která se na Megadrive objevila, byla to však hra, která přinesla do historie her s modrým ježkem mnoho převratných novinek. Novinek, které se i v dnešních titulech se Sonicem už považují za zcela běžné a samozřejmé věci. Jelikož jsem se o této hře dozvěděl opravdu mnoho zajímavostí, rád bych se s vámi o ně podělil. Zde je další jejich várka.

 Předchozí díl tohoto seriálu si můžete přečíst zde 

Turbo rychlost ve vývoji

Už jsem napsal, že Sega chtěla vývoj tohoto titulu všemožně urychlit, aby se stihl magický termín roku, který přeje prodejům – tedy Vánoce 1992. Na hře pracoval poměrně rozsáhlý a zkušený tým, který se ještě navíc věnoval několika prvkům z celé hry současně, a navíc některé z nich byly použity opakovaně, což vznik hry jistým způsobem akcelerovalo. Každopádně i tak se zdá, že vymyslet a sestavit level zvaný jako Chemical plant za pouhé dva týdny by mohl být holým nesmyslem. Navíc ještě když si uvědomíme, že takový Chemical plant patří u hráčů her se Sonicem k vůbec nejoblíbenějším – včetně jeho povedené hudby, a že tento level je stále používám v nějaké vylepšené podobě dodnes. Opravdu se zdá být informace o tom, že návrh tohoto levelu trval pouhé dva týdny jako naprosto neuvěřitelná. Teď se mi chce použít větu ze slavného amerického pořadu Věřte nevěřte, a tak mohu říct: „to se opravdu stalo.“

Chemical plant zone byl hotový za pouhé dva týdny, zdroj obrázku https://info.sonicretro.org/

 

Kdo byl Sonicův herní otec?

Zjednodušeně řečeno – Sonic měl otců více. V minulém článku jsme si uvedli jméno Yasushi Yamaguchi, japonského návrháře, na jehož kreslícím plátně vznikl ježkův věrný parťák Miles Prower – přezdívaný Tails. Mnohými uznáván, co by „otec“ ježka Sonica je Naoto Ohshima. Rovněž japonský umělec, který mimochodem vymyslel i podobu Dr. Robotnika, respektive Eggmana. Naoto Onshima však nebyl jediným, kdo se o úspěch Sonica postaral.

Naoto Ohshima v roce 2018, zdroj Wikipedia

 

Jeho patronaci a růst měl na starosti ještě další člověk, který byl pro další rozvoj modrého hrdiny neméně důležitým – a tím byl Yuji Naka, videoherní návrhář, producent a programátor. Právě tento chlapík, rodák z japonské Osaky, byl strůjcem úspěchu her s ježkem Sonicem, kterému dokázal vštěpit styl, kterým se tyto hry dodnes pyšní. Yuji Naka pracoval pro Segu od roku 1983, a rukopis své práce vložil také do titulů jako Phantasy Star nebo i Nights into Dreams. Pro fanoušky herního Sonica je ale znám jako ten, co pracoval na hned několika jeho vydáních, a zároveň patřil i mezi zakladatele nového studia Sega Technical Institute, které patřilo pod ochranná křídla Segy, a o kterém jsme si něco více napsali minule.

Zajímavostmi okolo příběhu a osobního života Naky se to poměrně jen hemží. K programování se Yuji Naka dostal díky oblíbenému hudebnímu interpretovi, který pro svou hudbu využíval kódování, což samotného Naku inspirovalo natolik, že se programování začal věnovat i on sám. Jeho kariéra však z počátku nebyla úplně růžová, neboť špatné známky na střední škole zapříčinily zavřené dveře na univerzitu, a tím i nemožnost pracovat pro vývojářská studia, které ho zajímala. Během střední školy však Yuji Naka pracoval na částečný úvazek v Nihon Microcomputer Academy, kde si praxi získal portováním různých her pro různý hardware. Po střední škole, a následné nemožnosti se dostat na vysokou školu, už ale Yuji Naka neměl moc na výběr, protože všude požadovali vysokoškolský diplom, který samozřejmě neměl. Na tom prý ale netrvali ve dvou firmách – v Taito a u Segy. Kde nakonec Yuji Naka zakotvil, všichni víme. Vybral si, pro nás – fandy Sonica – naštěstí, Segu.

Uvedu ještě jednu pozoruhodnost. Srdcovou záležitostí byla pro Naku společnost Namco, kde údajně toužil jednou pracovat. K tomu se možná i schylovalo v roce 2006, kdy Yuji Naka opustil společnost Sega, avšak k jeho smůle bylo Namco ve stejném roce rozpuštěno. Tak jako tak se Yuji Naka věnoval vlastnímu hernímu studiu Probe, které mu po práci v Sonic Teamu dalo požadovanou úroveň svobody. Do Segy se nakonec vrátil v roce 2018, a k jeho náplní práce patřil, světe div se, opět ježek Sonic.

 

Yuji Naka v roce 2015, zdroj Wikipedia

Aby dva otcové Sonica nebyly tak úplně málo, tak za posledního „otce“ ježka Sonica se považuje ještě třetí muž. Tím je Hirokazu Yasuhara, další japonský umělec a videoherní návrhář. Tento člověk se podílel na vývoji her se Sonicem už od jeho samotného počátku, avšak nebyl u něj až tak dlouho, a jeho práce na Sonicovi měla končit s pozdější a předposlední konzolí od Segy vůbec – loučení se Segou přišlo u konzole Sega Saturn. Tak jako tak trio zmíněných pánů to mělo patřičně rozdělené. Naoto Ohshima se staral o podobu herních postav, Yuji Naka o programování, a Hirokazu Yasuhara o podobu herních levelů. Myslím si, že zmiňovat pouze jednoho z nich jakožto „ústřední postavu“ her s ježkem Sonicem je poměrně nespravedlivé a nedostatečné.

Hirokazu Yasuhara, Zdroj X