Mrkněte na e-knihy, které jsem napsal. Kupte si je za DOBROVOLNOU CENU

sobota 4. února 2017

Chtěli byste obnovit Československo?

Tento týden jsem narazil na zajímavou iniciativu Československo 2018, která si pokládá obdivuhodně nelehký úkol – dosáhnout referenda o znovuobnovení jednotného státu s našimi slovenskými sousedy. Rozdělení naší země vyvolává v mnohých, kteří byli svědkem tohoto rozvodu, jisté emoce, ať už mluvíme o těch, kteří by byli pro, nebo proti. Jisté je jedno; o rozložení jednoho státu nerozhodli občané, nýbrž hrstka politiků. Ačkoliv jsem dělbu přímo nezažil, protože jsem se v tu dobu teprve učil chodit, myslím si, že o odtržení Slovenska měli rozhodnout minimálně Slováci v občanském referendu. Pokud čeští politici souhlasili s odtržením, mělo se tlačit na lidové hlasování, které by proběhlo na Slovensku. Ať už tak, či tak, takový rozvod, při němž neduněly výstřely, nám může kdekdo závidět…




Ale… Co kdyby? Co kdyby se Česká republika znovu sjednotila se Slovenskem? Jaké důsledky by to mělo? Co by se dělo? Co by se změnilo? Pečlivě jsem pročítal a vyhodnotil některé aspekty charakterizující nás i Slováky. Iniciativa výše zmíněná sice uvádí, že jeden z důkazů fungování spolupráce Česka a Slovenska je například společný projekt soutěže Superstar… No, budiž. Ale asi všichni víme, že v pozadí české a slovenské spolupráce na podobných bázích jako Superstar je pouhá vyšší sledovanost a větší trh, z čehož plyne více peněz. Samozřejmě je spolupráce mezi Slovenskem a námi podstatně ulehčena nízkou jazykovou bariérou… A celkově se naše zájmy často setkávají na polích mezinárodní politiky, kde mnohdy spolupracujeme. Nakonec se bratříčkujeme i ve směrech společné vojenské obrany.
Vraťme se ale k tomu, co jsem nakousl. Většina údajů, které na vás nyní vypráším, pocházejí z Wikipedie a mých výpočtů. Zejména v ekonomických počtech mne, prosím, ve svých hlavách nelynčujte, neuvedu-li na jednotky přesná čísla.

Větší než Portugalsko
Pokud by Česko a Slovensko otevřelo už tak otevřené hranice a vznikl by jednotný stát, naše společná rozloha by byla zhruba 127 000 km², což by z nás udělalo 97. největší zemi světa (ČR nyní na 115. místě, Slovensko 127.). Pro představu; předehnali bychom Rakousko, Portugalsko a třeba Jižní i Severní Koreu.
Slováci v menšině
Česká republika má zhruba 10,6 miliónů obyvatel, Slovensko 5,4, což je téměř dvojnásobný rozdíl. Jelikož slovenská rozloha dosahuje přibližně 62% té naší, v podstatě by byla i podobná hustota zalidnění (v případě sloučení). V počtu obyvatelstva bychom přeskočili Belgii, Kubu, Senegal nebo třeba Ekvádor…

O trochu více poslanců v Europarlamentu
Evropský parlament sestává ze 751 poslanců, z čehož je 21 z Česka a 13 ze Slovenska. Pokud by všech 34 politiků reprezentovalo zájmy jednoho státu, měli bychom v Bruselu větší zastoupení, než třeba Řecko nebo Nizozemsko.

Ekonomika
Říká se, že to nejlepší se podává nakonec. Ekonomika je oblast, kterou bychom v případě sloučení dvou bratrských republik pocítili asi nejvíce. Přijde mi vhodné, abychom z těchto čísel vytknuli ty nejzajímavější. Skvělým měřítkem pro naše potřeby bude hrubý domácí produkt (HDP), který nám zvýrazňuje určité rozdíly mezi námi a Slováky. Česká i slovenská ekonomika se v mnohém podobá, když pomineme různé služby, obě jsou směřovány cestou průmyslu (ČR 37,7% HDP; SR 36,4% HDP). Slováci však více než my kladou důraz na zemědělství (SR 3,8% HDP; ČR jen 2,4% HDP).
Vysoké Tatry
Kdo je bohatší
Jsou sektory, kde nás Slovensko jednoznačně dohání, někde už dokonce i předstihlo, ovšem obecně jsme na tom pořád lépe my. Hrubý domácí produkt České republiky byl v roce 2013 podle Světové banky 208,8 miliard dolarů (USD), kdežto slovenský 97,71. Jeden Čech vygeneruje hodnotu v průměru 19 844,76 dolarů; Slovák 18 046,84, což je podobná částka (pro zajímavost Polák jen 13 647,96 USD, Maďar 13 480,91 USD, ale Rakušan nás se svými 50 546,70 USD hravě strčí do kapsy). Československo by mělo při těchto hodnotách HDP dohromady 306,51 miliard dolarů (19 156 USD na hlavu – Čechoslovák by měl na HDP menší podíl než jeden současný Čech).

Na dluh žijeme oba
Při konfrontacích HDP obou státu ale převaha české ekonomiky pouze začíná. I když Praha i Bratislava zaznamenává pokles celkového státního dluhu, stále se v delším horizontu zadlužujeme poměrně rychlým tempem. V podílu hrubého domácího produktu Česko dluží 40,3 %; Slovensko 52,9%. Došlo-li by ke sjednocení, náš státní dluh by při těchto propočtech činil asi 53,22% HDP (jednalo by se o částku 163,12 miliard dolarů, protože Slovensko dluží 72,94 a Česko 90,18 miliard dolarů, nicméně výkon české ekonomiky je vyšší, proto i menší dlužná částka je pro Slováky obtížněji splatitelná než pro nás).

Nezaměstnanost
Dalším měřítkem zdravé ekonomiky je bezesporu nezaměstnanost. Cílem každé normální vlády, která si občas udělá čas i na občany, kterým vládne, je zajistit funkční trh práce, který zaměstná každého, kdo pracovat může. Česká nezaměstnanost je od roku 2016 vůbec nejnižší v celé Evropské unii ( 5,1 %). Slovensko eviduje nezaměstnanost téměř dvakrát vyšší (9,9 %).

Závěrem

Z údajů, které jsem na vás vysypal, jsou některé věci docela zřejmé. Otázkou je, jakou formou by společné „nové“ Československo fungovalo a jaký systém by v něm panoval. Evropská unie nám už tak prakticky zaručuje otevřené hranice, volný přesun kapitálů a relativně snadno přístupný trh obou zemí. Při počtech je ale jasné, že by Češi logicky nesouhlasili s rovnoměrnou dělbou moci, na druhou stranu se dá předpokládat, že by Slováci nechtěli být nijak utlačeni. Ostatně nějaké náznaky takového smýšlení doprovázelo rozklad jednoho státu, o to víc bychom se v případě myšlenek na znovuobnovení měli takovými otázkami zabývat, abychom neopakovali stejné chyby. Česko a Slovensko by mohlo fungovat v rámci určité federace, takže by se dalo i pomýšlet na dva zcela autonomní parlamenty, které by zaručily rovnoprávné zacházení s oběma národy, nad čímž by mohl dohlížet například společný senát. Možností je samozřejmě více. Ale… Všimněte si, že v tomto článku neuvádím, zda bych si spojení Česka a Slovenska přál, nicméně si myslím, že vyhlášení referend v obou zemích (třeba pro vlády nezávazných), by pomohlo zodpovědět otázku; „bylo správné rozbít Československo?“






1 komentář:

  1. Já bych chtěla, mám na Slovensku několik kamarádek, ale nejen kvůli tomu, prostě jsem měla pocit, že k sobě patříme a oddělení jsem dost špatně nesla.

    OdpovědětSmazat