Mockrát jsem přemýšlel o tom, co v životě dělám, co
chci a jak si za tím jdu a říkal jsem si: „Člověče, ty seš ale blázen…“ Moje knížky, které
si už chci vydávat sám bez vydavatele budiž toho důkazem. A budiž toho důkazem
i má napruženost vůči Vodafonu, který své dlouholeté zákazníky vodí za nos jak vychytralá zlatokopka penězi otupělého milionáře se srdcem na
pravém místě (existuje nějaký takový?).
![]() |
Tohle jsem zahlédl v práci. Něco na tom asi bude.
|
Jak jste si ve zmíněném článku mohli všimnout, nejsem
člověk, který pocit křivdy umí spláchnout. Ani to dělat nechci. Ani se nechci
vzdávat svých nápadů, třebaže nejsou výstavně normální a běžné – napsat nějakou
Natašu,
knížku spíše pro ženské publikum, nebo První poločas – příběh na více jak čtyři sta stran, které zase směřují více na
muže, což je trochu problém – chlapský čtenář často, když vidí počet stran tři
sta a víc, ježí se mu vlasy na hlavě a chlupy na nohou. A co teprve se mu
naježí, když uvidí číslo poslední strany mého více jak čtyř set stránkového
svazku mouder. Možná jsem bláznem ještě více, když řeknu, že mám námět na druhý
díl – a měl jsem jej od napsání prvního slova v první knížce. Pokračování
by se mělo jmenovat Druhý poločas. Tam se má příběh domotat na tom základě, kde
se začal dramatizovat první díl – v jeho druhé půlce a tam, kde hlavně
končí – dovolím si tvrdit, že poslední věty jsou překvapením pro mnohé,
obzvláště osud hlavního hrdiny kráčejícího za svým snem. Otázka je, kdo je větším
bláznem než já a na ten konec došel…
![]() |
Na tom jsem se taky podílel, milá sociálko.
|
Jsem blázen, že jsem sepsal několik otázek týkajících se
obecných témat k životu v ČR a poslal je politickým stranám, aby mi
na ně odpověděli, že bych jejich názory velmi rád zveřejnil. Jako ostřílený
sázkař, který v jednom kuse prohrává (ne však závratné částky), jsem
vsadil na to, že pár měsíců před volbami budou partaje hledat kamarády – vždyť
teď je to těžší období jejich života – musí se bavit s lidem… Tak uvidíme,
některé strany mi komunikaci už slíbily. Není mi jedno, kam jako národ
směřujeme nebo nesměřujeme, ale jsem blázen, když si myslím, že na tom můžu
něco změnit.
![]() |
Po tomto městě je mi smutno, ale v takové podobě si
jej pamatovat nemůžu; zdroj: Atlas Česka
|
Takže i to na mých stránkách přijde.
A možná že i mobilní operátory rozvedu do dalších pokračování… Mimochodem, když si někdo
myslí, že jsem blázen, cítím se poctěn, protože mě ten někdo považuje něčím
zvláštním a to je přece super ne? Mimochodem, výčet důvodů dělajících ze mě
blázna by dal dohromady nudně dlouhý seznam… A jsem za to rád…
Ke stažení mých e-knih stačí zadat prakticky jen dva údaje, pak už můžete bezplatně stahovat. Neplaťte dříve, dokud knihu nepřečtete a neposoudíte, jestli si Váš penízek zasloužím. |
Žádné komentáře:
Okomentovat