Projíždějící auta, spěchající lidé, úsměvy i úškleby v ulicích, zkrátka vzruch města. Jenže v tomto městě je tenhle vzruch už jen kulisou – dávno zašlou historií. Na chodníky v osmém městě už nevkročí bezstarostná bota. Ne bez následků. Kudy chodíš, tudy proudí strach a beznaděj.
Smrt je blíž, než by kdo čekal.
Číhá na každém rohu.
Města mají různá bohatství – mají své banky, svá muzea, fungující infrastrukturu a prosperující podniky. Jediným bohatstvím osmého města je ale život. Buď žiješ, nebo ne. Nic mezi. Žádní chudí nebo bohatí. Prostě jen živí nebo mrtví.
Před mnoha lety krásné město, které vedle důstojnosti
ztratilo i jméno, je dnes už jen „osmé“ město. Číslo. Označení. Už mu snad ani
nepatří bod na mapě. Toto místo už není domovem. Je prostorem k přežití.
Těžký vlhký vzduch s kovovým zápachem přináší bídu a
strach. Temná místa promočených ulic připomínají jen jedno, a to, že i tma zde
má své oči.
Atmosféra osmého města není jen kulisou mého příběhu –
divadelními prkny toho, jak zlo může být odpudivé, a dobro krásné. Má to být
jen text k zamyšlení, jak hranice mezi dobrem a zlem může být tenčí než
ten nejostřejší břit. V mé knize Tajemství osmého města není dobro
bohatstvím, které se třpytí v paprscích slunečního svitu. Klid, mír a láska
jsou komodity, kterým se nevyrovnají žádné akcie. Jejich hodnota však stoupá,
když nejsou na blízku…
Žádné komentáře:
Okomentovat