Mrkněte na e-knihy, které jsem napsal. Kupte si je za DOBROVOLNOU CENU

středa 14. září 2016

"Cítím povinnost podporovat začínající autory a autorky," říká Martin Koláček, zakladatel E-knihy jedou.

Již nějaký pátek se knižní trh vydává po nové cestě - ta nevede skrze papírové stránky a vazby, ale ke čtenáři se dostává z displejů čteček, tabletů, mobilů a počítačů. Elektronické knihy dostaly své místo a větší kus koláče stále pojídá. V českém prostředí figuruje vydavatelství E-knihyjedou, se kterým vyšel na světlo spisovatel Martin Koláček. Ten si nemyslí, že by vydavatelství měla na elektronických knihách "rýžovat" o poznání větší podíl odměny než samotný spisovatel. Jak vidí Martin Koláček filozofii elektronického čtení a jeho další možný vývoj?
Co je to e-kniha?
E-book, e-kniha nebo elektronická kniha je čtení, ke kterému je potřeba nějaké zařízení - dnes nejběžnější čtečky knih, případně chytré telefony. Do paměti těchto systému se e-kniha ukládá a čtenář ji pak může pročítat na displejích. Z výroby elektronického čtení odpadají vydavatelům finanční náklady na tisk a částečně i na distribuci. Na druhé straně pro autory e-knih by vydání právě ze zmíněných důvodů na investice ze strany vydavatele mělo být jednodušší…

Pojďme se nejdříve bavit trochu o Vaši spisovatelské dráze. Jak jste se dostal ke psaní a co Vás k tomu vedlo?
Od malička jsem rád vymýšlel příběhy. Jakmile jsem se naučil první písmena a pochopil, jak fungují slabiky, vrhl jsem se střemhlav do psaní. Ještě mám svoje první příběhy schované, je dost legrace je číst. Například jsem neuměl Y, tak jsem psal všude I.
Můj táta byl novinář a zajistil mi v brzkém věku otištění povídek v jednom regionálním plátku, což mi dodalo sebevědomí. Dalším zásadním impulsem bylo, že mi v 18 letech vyšla první kniha. Vydal ji Roman Polák z nakladatelství Protis. Moc dobře věděl, že na ní prodělá, i to, že není nijak moc dobrá. Ale chtěl pomoct začínajícímu autorovi, v němž viděl potenciál. Pan Polák bohužel nedávno umřel, o to víc cítím sám povinnost pokračovat v jeho stopách, co se týče podpory začínajících autorů a autorek.

Jste sám i velký čtenář? Co čtete nejvíce? Tipuji správně, že sci-fi?
Vím, že by se slušelo odpovědět, že „samozřejmě ano“. Ale spíš ne, nejsem ten typ člověka, který leží celé dny v knihách. V poslední době čtu téměř jen rukopisy, které mi lidé posílají k vydání. Když odpočívám, raději sleduji Star Trek, hraju na kytaru či klávesy, hraju počítačové hry.
Sci-fi je opravdu můj oblíbený žánr, ale nejoblíbenější kniha i autor jsou, překvapivě, z žánru fantasy.  Autor je Terry Pratchet. Řekl bych, že jeho vliv na moji vlastní tvorbu je dost zřetelný, především v mých sci-fi komediích Grunt RX-10 a BAGR: Příběh mutanta.
Nejoblíbenější knihou je série o Harrym Potterovi. Nemůžu ovšem říct, že J. K. Rowling obecně, protože Casual Vacancy mě naopak vůbec nebavila.

Založil jste vydavatelství "e-knihy jedou" sázející na jakémsi rovnoprávném vztahu mezi vydavatelem a spisovatelem, neboť se primárně soustředíte na elektronické knihy. Jaký je Váš osobní pohled právě na to spojení slovíček "rovnoprávní vztah?"
Na začátku celého tohoto podniku byla moje obrovská frustrace z toho, jak se u nás nakladatelé, až na malé výjimky, chovají k autorům a autorkám. Zažil jsem to na vlastní kůži a potvrdila mi to spousta dalších literárně aktivních lidí. Autor je jako žebrák, který chodí ode dveří ke dveřím a prosí, aby ho někdo vydal. Nakladatelé často ani neodpovědí. A když ano, většinou napíšou nějakou výmluvu, například že již mají plný ediční plán. Autor pak neví, na čem je. Je jeho dílo špatné? A jestli ano, v čem?
Když už vaši knihu někde přijmou, dostanete jen symbolický honorář a vydavateli musíte propůjčit autorská práva.
U tištěných knih to má do jisté míry smysl, protože do nich musel nakladatel vrazit hodně peněz a nemůže riskovat, že hned měsíc nato knihu vydáte s někým jiným. Ale některá nakladatelství si berou práva třeba na 20 let! To je nehoráznost.
Navíc, u e-knih nemá propůjčování autorských práv smysl žádný.
A symbolické honoráře u e-knih? To považuji za vtip. Autoři a autorky jsou přece těmi, kdo přinášejí opravdové hodnoty! Proto je třeba je patřičně ocenit a chovat se k nim s respektem, který si zaslouží. Věřili byste, že někteří vydavatelé autorům a autorkám automaticky tykají, nehledě na věk a zkušenosti?

Vaše vydavatelství pomalu přerůstá z oné mísy elektronických knih také mezi ty tištěné. Měl jste v plánu časem se snažit vydávat knihy v tištěných podobách?
Naše nakladatelství určitě nemá za cíl se posouvat k vydávání tištěných knih. Důvodem, proč jsme začali provozovat službu tisku na vyžádání, je jen to, že nás často žádají autoři a autorky o pár výtisků pro sebe, rodinu, přátele. E-knihu totiž nezabalíte pod Vánoční stromeček.
Dnes už je ale většinou odkazujeme na spřátelené nakladatelství Nová forma, které tisk na vyžádání dělá levněji a má s ním větší zkušenosti. Není to naše oblast zájmu.

V České republice se obecně moc nečte a stát se tak spisovatelem živeným ze svých knih je velice obtížné, přesto ne nemožné. Ovšem čtení elektronických knih patrně není zcela tak rozšířeným, alespoň ne u nás, jako tomu je u papírových. Jak pohlížíte očima vydavatele na takové prognózy, a existují nějaké vyhlídky, že by se to mělo někdy změnit?
Na začátek bych řekl, že nesouhlasím s tím, že by se v ČR málo četlo. Právě naopak. Počet vydaných knih na hlavu je v naší zemi téměř nejvyšší na světě. Bohužel, většina vydaných publikací jsou překlady osvědčených zahraničních bestsellerů. Nakladatelství u nás nemají příliš odvahu vydávat původní českou prózu.
Co se týče vyhlídek, mám důvod být optimistický. Podíl elektronických knih stále roste. V zemích na západ od nás už obvykle přesáhl 50% trhu. U nás se k tomu pomalu, ale jistě blíží. České čtenářstvo je sice konzervativnější, ale když jedete na dovolenou, kde budete mít celé večery volno na čtení, snadno si spočítáte, že je výhodnější vzít si 200 knih, které dohromady váží 200 gramů, než 3 knihy, které váží 3 kila.
Osobně si myslím, že většina titulů bude v budoucnu vycházet jen elektronicky. Jen ty nejúspěšnější pak v tištěné podobě.

Docela jsem byl překvapen, že některé elektronické knihy jsou prakticky stejně drahé jako jejich papírové verze. Nejmenujme žádná vydavatelství ani prodejce, ovšem asi to není zcela "spravedlivé," že ne?
Nejen, že to není spravedlivé, je to z ekonomického hlediska nesmysl. Vždyť kdo si koupí vaše publikace, když budou předražené? Je to další příznak nemocného knižního trhu.
My většinu našich knih nabízíme do 100 korun. Samozřejmě bereme ohled na názor samotného autora/autorky. Například je pochopitelné, že plnohodnotnou učebnici angličtiny s příklady a vším, co k tomu patří, autorka nechce prodávat pod 180 korun, protože na ní strávila několik let práce. Ale to jsou výjimky.

Díky elektronickým knihám má šanci na vydání vlastní knížky podstatně více lidí. Myslíte si, že je to dobře? Nakonec i trh s knihami se přesycuje mnohem rychleji, protože někteří vydavatelé vydávají e-knihy jako na běžícím pásu bez nějakého většího sortování, neboť elektronické vydání knihy je nestojí tak vysoké náklady.
Ano, jsem přesvědčen, že je to dobře. Každý obchod nabízí u knihy aspoň 10% obsahu zdarma jako ukázku. Když už ji tedy kupujete, máte dostatečnou představu, zda je kvalitní.
Podle mě pomalu končí éra slavných spisovatelů a spisovatelek. Do budoucna vidím spisovatelkou činnost spíš jako službu. Každý z nás, kteří se jí věnujeme, má svá témata a oslovuje určité publikum. Vidím to tak, že když člověk bude mít chuť přečíst si dystopické sci-fi, nemusí hned sáhnout po Kulhánkovi, protože nic jiného není na trhu. Zadá do Googlu klíčová slova a vyhodí mu to hromadu odkazů. Kulhánek bude nahoře, protože je známý a má dobrá hodnocení, ale někde na druhé stránce vyhledávače bude i Koláček. Dotyčný si přečte ukázku z knihy „Já, Slastbot“, řekne si, že je to blbost a stejně nakonec sáhne po tom Kulhánkovi, protože to je jistota. Ale důležité je, že má možnost výběru.

Čtete i Vy elektronické knihy?
Ano. Naopak, tištěné knihy už prakticky nečtu. Mám doma velkou knihovnu, ale jen mi chytá prach. Jediná polička, která zapadaná prachem není, je ta, kde leží čtečka.

Dá se říci průměrné procento, které inkasuje vydavatel z prodejní ceny? Kolik tak tedy může spisovatel vydávající přes Vás vyinkasovat v procentech z prodejní ceny? Stačí jen nějaký průměr, pokud nemáte u všech prodejců stejné podmínky…
Marže prodejce je obvykle kolem 30%, DPH 21%. K nám tedy doputuje kolem 50% z konečné ceny knihy. Tuto částku si dělíme napůl s autorem/autorkou.
Takže asi 25%.

Živíte se osobně psaním a vydavatelstvím nebo máte ještě nějaké zaměstnání?
Vydavatelství mám přibližně na půl úvazku. Na druhého půl úvazku pracuji jako designer her pro mobilní telefony/ tablety. Začínal jsem s tím před deseti lety v české pobočce Disneyho, pak jsem dělal v Lonely Sock, v Geewe a nyní v About Fun. K tomu občas vypomůžu jiným firmám, které se hrami zabývají.
Nutno říct, že hrami si vydělám o dost víc než knihami. Vydavatelství E-knihy jedou je pro mě spíš něco, co má smysl a je v naší společnosti třeba, než nějaký zásadní zdroj příjmu.

Za poskytnutý rozhovor děkuji panu Martinu Koláčkovi. Vydavatelství Eknihyjedou můžete navštívit na tomto odkazu