Český hokej? Kvalitu ještě stále máme

Zkrácená přestávka mezi hokejovými sezónami kvapem uběhla, a pokud pomineme Světový pohár, český národní tým vstoupil do nové kapitoly ročníku 2016/17 až teď. Na turnaji Karjala ve Finsku se představilo několik nových tváří hájící především extraligové dresy – to osobně vnímám jako pozitivum finské akce z českého pohledu. Výkony našeho týmu jsou skloňovány s různými přívlastky, avšak jedno můžeme vytknout více než určitě – Češi měli motivaci, měli mládí a rozhodně nezaostávali. Fakticky jsme přehráli jak Švédy, tak i Finy. S Rusy jsme asi zaslouženě střetnutí o první místo prohráli, ale obraz hry se nejevil vůbec špatně. Naopak byl velice slibný.

Jakým směrem se budou svěřenci trenéra Jandače posouvat dále? Po prvním turnaji nové sezóny se to hodnotí těžko. Bude záležet na mnoha faktorech. A kdo vlastně s klidným svědomím může říci, že skandinávské celky předvedly to nejlepší? Osobně jsem byl potěšen velmi aktivním bruslením a zejména pak hrou naší obrany. Konečně jsem v českém týmu viděl jednoduchost, která poutala a hlavně nám i zvedala ruce nad hlavy, když už jsme se zase na ty obrazovky nalepili. Ukázalo se, jaký důraz se v dnešním hokeji klade na rychlost a jednoduchost. Čím více na ledě přemýšlíš, tím méně ti zbyde času na akci.

Na internetu se objevila celá řada pozitivních ohlasů, jaký kus cesty udělal český hokej od herního pádu, který nás nezřídka doprovázel. Sice se říká, že bychom neměli chválit dne před večerem, nicméně ani není důvod myslet pořád tak negativně až skepticky, byť máme za sebou pouhou jednu sešlost evropské „elity“ v přípravných zápasech seriálu EHT. Extraligoví hráči prokázali vůli bojovat v těžkých chvílích, snahu získat zkušenosti a hlavně obecnou připravenost ke konfrontaci na mezinárodní scéně. A to si nemyslím, že musíme tak nutně kritizovat. Důležité se mi jeví, že je na čem stavět.

Zcela určitě si můžeme srovnávat naše výsledky z posledních let a často najdeme jednu společnou věc, která stála za našimi propady – hra obrany byla častokrát kamenem úrazu. Ze třech zápasů Karjala cupu jsem ale měl osobně pocit, že o těchto problémech se na svazu ví, že je před lety pojmenoval a teď… naši obránci hráli obětavě dozadu i dopředu, stříleli na bránu a svou šanci chytli za pačesy.

Můžeme doufat, že na české hokejové zahrádce ještě pořád kvetou talenti obdivuhodných rozměrů. Na rozsudky je ještě brzy…

Líbil se Vám tento článek? Co tak jej sdílet?