Něco Vám snad je, ne? (Ne)buďte zdrávi...

Jak jste na tom, když otevřete poštovní schránku? Hromada letáků se úporně tlačí ven a vy jen vzdycháte nelibostí, když je ve vzduchu chytáte, aby neskončily na podlaze? Možná ano, ale ten magický papírek „reklamy nevhazovat“ na dvířka stejně nakonec nenalepíte… Já jej tam teda lepit nebudu… Reklamní prospekty se nám hodí – dáváme je papouškovi do klece.

Co mě ale nejvíce z letáčků provokuje, jsou lékárny. Propagace na léky vidím všude, i v časopisech, kde inzerce asi nebude zrovna za cenu bezmasého řízku. Samozřejmostí je i to, že takových papírků a extra výhodných cen bude před Vánocemi jen přibývat. Ale lékárna? Vánoce, ne Vánoce… Přípravek na klouby, pilulky na zlepšení paměti, mastičky. Pořád něco. Je docela smutné, jak velký byznys se stal s tím, co člověku pomáhá, co jej léčí, co potřebuje. Osobně nechápu, jak je tohle přípustné, byť chápu, že vývoj medicín se musí nějak zaplatit. Nicméně si říkám, copak Frenštát pod Radhoštěm, tedy prakticky jedenáctitisícové městečko, potřebuje obchody s léky hned čtyři? Čtyři.

Kapky do nosu stěží koupíte pod sedmdesát korun – ale cena spíše roste. Uvádím jen proto, že rýmu a ucpané dutiny máme občas asi všichni. Na Ukrajině si nos odšpuntuji za výrazně nižší (možná 7x) cenu a účinná látka beztak zůstává stejná, a tak mi neříkejte, že namíchání koktejlu pro váš nos je tak drahé…

Ale to je jedno. Především se mi zdá, že farmaceutické společnosti rozjeli svůj obchod ve velkém a je pro ně vlastně i prospěšné, když jste nemocní. Zdravý pacient? Špatný pacient. Anebo; není pacienta, není klienta. „Nemáte ucpaný nos? Co noha? Nebolí? Nic vás netrápí? Jestli náhodou nemáte něco vážnějšího…“ Osobně čekám, kdy tyto věty od lidí v bílém plášti přijdou. Ale snad nejsem moc skeptický jako třeba v mém minulém článku o strachu z budoucnosti.

Buďte zdrávi :-)