Národní sportovní komplex Olimpijskyj není jen fotbalový
stadion v srdci Kyjeva – doslova v jeho aortě. Domovský stánek Dynama
Kyjev se na čas proměnil v přístav pozůstatků Titanicu a jeho nikdy
neutichajících příběhů. Měl jsem to štěstí, že jsem zrovna v ukrajinské
metropoli pobýval, když se vylovené části světoznámého parníku těšily
pozornosti zvědavých lidí. Asi po roce nebo dvou zamířila výstava i do Prahy,
tak alespoň vidíte, jak zbytečně jsem otálel s nějakým příspěvkem
skromných dovětků k tomu, co mi revoluce od White Star Line způsobila za
husí kůži.
V roce 1912 vyplouvá na moře jeden z bratrů rodiny
Olympic RMS Titanic s výtlakem více než 52 tisíc tun a délkou větší než
jsou dvě fotbalová hřiště (269,1 metrů). Svým luxusem má nabídnout požitek
z plavby mezi dvěma kontinenty více než dvěma a půl tisícům pasažérům.
Marně. Však všichni víme, co se stalo. Ledovec a pád do hloubky zhruba čtyř
kilometrů. O této katastrofě víme každý, toto neštěstí změnilo námořní předpisy
a vrylo nám do hlav jakýsi pocit nešťastně ukončených životních příběhů.
Procházel jsem si mezi vylovenými částmi z lodi, sto
let po tom, co padaly ke dnu spolu s tunami ocele a železa. Pravda, o
morálním významu výstavy tak nějak pochybuji. Přece jen brát předměty z místa
neštěstí není nic, co by mě lákalo, ale když už to bylo kousek ode mě? Oblek
malého muže, možná chlapečka, mě by asi byl (tj. 170 cm odhadem???). Dobové
střihy na mě udělaly sice dojem, ale nejvíce jsem zamrzl při otázce, co se
stalo s jeho majitelem? Skákal si společně s ním přes palubu, byl jsi
zabalený v kufru, nebo ses jen tak válel v kajutě, až tě do svých
spárů vzala nějaká robotická ponorka? Ať už tak, či tak, byl jsi, obleku, na
lodi, když každý křičel o pomoc a z necelé stokilometrové vzdálenosti vám
na pomoc spěchala loď Carpathia v riskantní honbě skrze ledové peklo.
Talířky, ze kterých jedli cestující, nic netušící, že plavba z Anglie do
Ameriky bude jejich osudová. Šperky, ze kterých se budou těšit už jen lovci
vraků. Kusy nábytku, který zapáchá po jakémsi prokletí. Fotky rodin, které se
možná rozpadly (takových bylo na Titanicu mnoho). Titanic ve mně zanechal mnoho
zvláštních i neblahých pocitů.
 |
| Nejen fotbalový stadion, kde se hrálo finále EURA 2012... |
Často si říkáme, jakého úspěchu jsme nedosáhli. Aby taky ne,
postavit něco tak velkého, přitom přepychového, že ani nepoznáte, že jste pořád
jen na moři. Lidstvo se i tenkrát hnalo za luxusem a tlačilo své výtvory do
výšin, až se to vymklo z rukou. Titanic je symbol majestátnosti a
vlivnosti. Až takové, kde se ztrácí hranice. Ale tato loď nebude zapomenuta
nikdy…
Žádné komentáře:
Okomentovat