Matýskova moudra: Řeč čísel: MS v ledním hokeji 2017 - Budou Vikingové kousat? Dánsko a Norsko

Dánové se už dvakrát v krátké době dokázali otřepat po předchozím neúspěchu. Na mistrovství světa ve Švýcarsku 2009 se umístili jako třináctí, aby o rok později v Německu brali osmé místo. Podobně v České republice 2015 skončili na 14. místě, ale v Rusku 2016 zase 8. příčka. Výkony Dánů jsou poměrně nestabilní, takže je těžké cokoliv předvídat. Rozhodně se nedá říci, že oni jsou tím týmem, který by měl bojovat o zlato.

A Norsko? Po čtyřech turnajích (2011 - 2014), kdy se jejich umístění zhoršovalo, přišly dva šampionáty s opačnou tendencí (2015 a 2016).

Dánsko

Mistrovství světa v roce 2010 v Německu bylo pro Dány přímo zaslíbené. Sice nedosáhli svého rekordu, co se střelecké efektivity týče, ale po skalpech silných týmů (Finska 4:1, USA 2:1 a Slovensko porazili dokonce 6:0) se probojovali až do čtvrtfinále. Úspěšnost proti inkasovaným gólům Dánska na tomto turnaji byla na úrovni 92,34 % - což už jejich rekord v rozmezí let 2003 – 2016 je. Na mistrovství světa v roce 2016 dokázali Dánové taktéž postoupit do čtvrtfinále, byť jejich účet vykazoval přes tři inkasované branky na zápas. Jejich obrana s úspěšností 90,66 % byla na turnaji šestá nejlepší.

Dánské konečné umístění se

Dánové rozhodně nemají kdo ví jak údernou ofenzívu – většinou se pohybují v horším průměru, avšak v Rusku 2016 byli v rovině střeleckých pokusů velice aktivní - v každém duelu vystřelili na své protivníky v průměru až 26x – pálili například více než Finové (25,8) nebo Slováci (23,71), bohužel s úspěšností střelby 8,65 % dokázali vstřelit dva a čtvrt gólů na zápas, což od roku 2010 málokomu stačí vůbec na účast ve čtvrtfinále, takže rozhodně není gól jako gól – je třeba jej dát v pravé chvíli, v tom správném zápase, proti správnému soupeři.

Dánský průměr vstřelených branek na zápas

A teď recept pro všechny papírově slabší celky. Dánsko prošlo do čtvrtfinále na mistrovství světa v Rusku 2016, protože mělo nejúdernější přesilové hry ze všech týmů. Z 29 početních převah vytěžilo 10 branek – úspěšnost 34,48 % - mnohem lepší než třeba domácí Rusko (22,22 % nebo mistr světa Kanada 28,57 %). Podobně tomu bylo například i na mistrovství světa 2010 v Německu – tam byli Dánové třetím nejobávanějším mančaftem hrající v početní výhodě.

Norsko

Pokud budou Norové pokračovat v lineárním zlepšování se „+1 příčka,“ čeká je deváté místo a v roce 2018 se dostanou do čtvrtfinále. Samozřejmě tohle je jen čirá spekulace. Nyní můžeme pracovat s čísly, na která tato reprezentace dosáhla v posledních letech. Na šampionátu ve Finsku a Švédsku 2012 měli Norové vůbec nejlepší úspěšnost střelby; na své soupeře tehdy vyslali 221 střel a z gólu se radovali 35x – úspěšnost 15,84 %. Před rokem v Rusku byla jejich střelecká efektivita oproti roku 2012 jako z jiného světa, byť měli podobný počet pokusů končících u branky protivníka (217), ale proměnili z nich pouhých 13 – úspěšnost střelby 5,99 % - nikdo nebyl horší… V Rusku se Norsko radovalo z gólu v každém zápase průměrně 1,86x.

Norský průměr vstřelených branek na zápas

Norové svou útočnou nemohoucnost na posledním turnaji přenesli i do přesilovek. Každý tým, který si proti Norsku zahrál v Rusku oslabení, mohl zůstat v naprostém klidu. 29 – to je počet přesilovek, které měli Norové k dispozici – jen dva góly z nich vytěžili, úspěšnost 6,9 %, což je zoufale málo. V Moskvě ani Petrohradě se nenašel méně úspěšný tým.

Norské konečné umístění se

Obrana skandinávské reprezentace určitě nepřipomínala uzavřenost italského fotbalového nároďáku, avšak nebyla zase tak neúčinná, což asi i bylo klíčem k tomu, proč Norsko nedopadlo na mistrovství v Rusku podstatně hůře. Na norskou bránu letělo 205 střel, ale za záda brankáře jich prošlo jen 21 – úspěšnost 89,76 %. V Praze a Ostravě 2015 měli Norové vůbec nejhorší defenzívu (87,15 %), ale stejně jim to stačilo na 11. místo.

Stáhněte si mou e-knihu První poločas za dobrovolnou cenu. Plaťte jen v případě, že se vám bude příběh líbit. Není to jen o fotbale. Je to o životě...