Multipolární svět – prevence proti válkám?

V únoru 2017 publikovala internetová televize DVTV rozhovor s poslancem KSČM Vojtěchem Filipem, ve kterém se, jako v jiných, vymezoval proti (ne)fungování NATO. Neberme teď v úvahu, zda aliance plní nebo neplní své úkoly v obraně jejich členů, k čemuž je primárně určena. V tomto rozhovoru zaznívá několik poměrně důležitých faktorů, podstatně důležitějších, které jsou schopny ovlivnit naši budoucnost a dozajista zásadním směrem měnit kurz našeho fungování v jakékoliv zahraniční platformě. Pokud totiž Česká republika je, a my jsme, orientováni na export, je jasné, že v nějakých strukturách zakotvení býti musíme.

Demonstrace Ukrajinců za vstup do EU - Majdan, který jsem několikrát navštívil

Já mám pana Filipa rád, i když s ním ve více názorech nesouhlasím, než souhlasím, protože ve mně vzbuzuje ideologicky naladěného jedince, což na něm obdivuji. Jeho představu o podobě naší země nesdílím, jakožto nesdílím ani jeho názory – většinu z nich, avšak při pohledu na logo strany v jeho pozadí mu musím vždy zatleskat ve stoje. On asi ví, jaké to je setkat se s odporem lidí – ony ty třešničky určitě nevybízejí jen sladké reakce, protože na někoho plody symbolizující časy minulé působí jako červený hadr na býka. Ale on tam stojí dál a obhajuje tu svou rétoriku, proto mám na pana Filipa tak trochu slabost. Je houževnatý a zcela určitě i slušný člověk. Já tomu věřím, byť jeho straně u voleb nefandím.

Tváře DVTV, dva známí moderátoři

Teď v co osobně nevěřím – stabilní multipolární svět. Ve zmíněném pořadu DVTV zaznělo, že USA, Rusko a Čína by měli Evropě garantovat jakousi neválečnou zónu, a že by tento stav mocenského trojúhelníku mohl zajistit starému kontinentu mír. Krásná to představa, proti které asi jen těžko můžeme něco namítat. I pro ne-komunisty jako jsem já. Dohody mezi zeměmi zmíněných hráčů, bezesporu silných hráčů, však i mezi sebou notně skřípou a skřípaly vždy – ať už jde o vzájemnou výměnu informací, nejasné územní celistvosti, nebo třeba pro některé až legrační tématiku globálního oteplování a boj proti němu. Bohužel svět ještě nedospěl do stavu, kdy by si vzájemně nešel po krku, a zde se zkrátka hodí mít spojence. V podstatě je naprosto jasné, kdo by na rozdrolené Evropě neschopné odsoudit anexi Krymu či podporu rozbití východní části Ukrajiny vydělal nejvíce a čí Rubl by se u toho obracel. V tomto ohledu nedokážu být optimistou.

NATO - síla, kterou Rusko nemůže ignorovat

Ať už alianci NATO považujeme za důležitou nebo nedůležitou složku vedoucí k míru, je třeba si přiznat jistá fakta, která je třeba vnímat v kontrastu se známými fakty; žádný bod z trianglu Čína, USA a Rusko nemá na svém podnose tak čisto a bez drobků. Ať už se z pohledu Spojených států jedná o ne zcela uspokojivě vysvětlenou invazi do Iráku, nároku Číny na Tibet, který nebyl v podstatě nikdy čínským, nebo ruskou okupaci Ukrajiny – a to zcela jistě okupace je. Navíc ještě s porušením mezinárodního memoranda z Budapešti, ve kterém Moskva garantovala Kyjevu územní celistvost a suverenitu, přičemž v pozadí všeho je popřena i okupace Československa roku 1968.

Je v podstatě jedno, jakým směrem se budeme ubírat v budoucnu, je ale pravděpodobné, že o osudu válek budou rozhodovat zmíněné velmoci více než kdo jiný. Pokud by se Česká republika chtěla stát na výsost neutrální zemí, musela by se v řadě témat postavit na své vlastní nohy a já nevěřím, že na to jsme nyní připraveni. Museli bychom makat sami na sobě a pojmenovat vlastní nedostatky, což se neposlouchá lehce. Do té doby jsem rozhodně za spojenectvím s NATO, neboť neblahý případ jsem vytušil na svých cestách na Ukrajině – země, která chtěla svou cestu světem změnit. Nebylo jí to dovoleno. U mne Rusko není garantem míru a za současných podmínek, kdy tam nefunguje pluralita názorů, se jím stát ani nemůže.

A mimochodem, jak jsem skláněl poklonu panu Filipovi, nemohu mu odpustit spolupráci s jakýmsi panem Dolejšem, který naprosto evidentně měl před léty zájem přijmout úplatek od provokativního novináře výměnou za hlasování v loterijním zákoně. „Přísně si vybíráme, s kým spolupracujeme,“ řekl nějak tak pan Filip ve zmíněném videu. „Hmm, nepořádek na vlastním prahu se dá lehce přehlédnout a o to hůř se uklízí,“ řekl bych mu sám…

Moje-knihy za dobrovolnou cenu. Stáhněte a jen když se Vám četba bude líbit, zaplatíte. Tohle je fér přístup, ne?

Přidejte se na můj Facebook stránku. Pomůžete mi tím s propagací