Matýskova moudra: Jsem s Ukrajinou, díl 4: Majdan a propaganda v praxi

O Majdanu jsem už napsal několik článků, které si můžete přečíst zde na mém blogu. Smutným středobodem zůstává, že se o Majdanu mnohé nalhalo, nebo se přinejmenším spousta věcí vytrhla z kontextu. Zajímavé však je, že všechny lži k Majdanu, které slýchám u nás, jsem vždy slyšel nejprve z ruské strany, jejíž média a dění jsem se v té době snažil sledovat. Zajímalo mě, jak se o událostech na Majdanu, který jsem mnohokrát v různých obdobích navštívil, píše a mluví právě v Rusku.

Z mé návštěvy Majdanu v roce 2014

Když Majdan začal, v Rusku a v jeho médiích to začalo doslova vřít. Ještě v době, kdy byl Krym pod kontrolou Ukrajiny a na Donbase se neválčilo, byl Majdan velice poklidným protestním místem. Vlály zde vlajky Ukrajiny a Evropské unie, zpívaly se lidové písničky a lidé se do Kyjeva (ale i mnoha dalších měst!) sjížděli ze všech regionů. Na demonstraci nebyly žádné protiruské symboly, o kterých se mluvilo v Rusku! Já tam tyto symboly hledal, ale neviděl jsem je. Už vůbec se pak na Majdanu nemluvilo o škodlivosti ruštiny, ruské kultury nebo Ruska obecně.

Na Majdanu to vypadalo skoro jako na oslavném jarmarku - vlastní fotky z roku 2013

Symboly znázorňující Putina na toaletním papíře jsem tam viděl až v době, kdy Rusové zabrali Krym a začali válku na východě. Mimochodem, netvrdím, že na Donbase bojovali proti Ukrajincům pouze Rusové. Zbraň proti zemi, ve které žili, pozvedli i samotní Ukrajinci. Ve finále se však nebylo čemu divit. Už na Krymu jsem si všiml jedné velmi výrazné věci: silné ruské propagandy, která byla orámována skoro výhradním zdrojem informací.

Dokud Rusko neukradlo Krym a nerozpoutalo boje na Donbasu, o Rusku se na Majdanu skoro ani nemluvilo - vlastní foto z roku 2013

Na Donbase byla situace obdobná – média téměř výhradně ruská, a k tomu silné zastoupení etnických Rusů, kteří byli denně ze strany ruských televizí masírováni zprávami o tom, jak Ukrajinci házejí do pecí ruské děti a následně je jedí. To samo o sobě bylo na Donbase rozbuškou, kterou stačilo jen postupně podpalovat, aby následně explodovala. V ruském podání se Evropa změnila na „Gejropu“, která zabíjí tradiční ruské hodnoty, což Donbas nesmí dovolit. Rusko tak zvolilo cestu částečné vojenské invaze, která je v souladu s jeho dřívějším postupem v podobných situacích, které známe například z Gruzie nebo Moldavska.